Tým Duck Racing je každoročním účastníkem jednoho z posledních podniků české soutěžácké sezóny a nejinak tomu bylo i letos. Na letošním zasněženém Pražském Rallysprintu se v jeho barvách postavily na start hned dvě Škody Fabie R5 (připravované týmem Racing 21), přičemž v jedné z nich závodil vedoucí týmu Petr Kačírek s dcerou Petrou a do druhé se posadil Václav Kopáček a s ním baskytarista skupiny Mandrage, tedy Michal ´Coopi´ Faitl. Lépe začala závod druhá jmenovaná posádka, které patřil na RZ 1 sedmý čas v cíli. „Je sice pravda, že jsme si v úvodních erzetách chtěli také vyzkoušet jízdu na čas, ale tenhle výsledek mne hodně překvapil,“ popisuje plzeňský pilot a vysvětluje, proč byl zaskočen: „Dojížděli jsme starší pneumatiky a hodně nám to po ránu klouzalo. Hned ve druhé zatáčce nám auto nechtělo zatočit, a tak jsme změnili styl a pro jistotu jeli až do cíle zkoušky raději všechno bokem. Ale asi to byl na kluzké trati ten správný postup,“ směje se jedenatřicetiletý závodník a pokračuje: „Při druhém průjezdu už to bylo jiné. Spíš než po rozbředlém sněhu se závodilo na mokrém asfaltu a i když jsme se na čase šest sekund ubrali, byli jsme v pořadí až jedenáctí – zrychlili totiž všichni.
Co se týče Strahova, tak každý kdo tam byl, ten asi viděl, že to pro nás bylo už o něčem úplně jiném než o rychlých časech. Vyváděli jsme jako kluci a dělali smyky i kolečka – snad se to lidem líbilo a bavilo je to stejně jako nás. Všechny těžké pasáže jsme naopak prodali a nikde neriskovali, v diváckých místech ale daní za naší show bylo dvojnásobné měnění poškozených kol. S tím se ale tak trochu dalo počítat, používali jsme celý den starší ´spotřební´ materiál, takže ani škody nebyly velké. Chtěl bych moc poděkovat spolujezdci Michalovi – k závodu přistoupil nesmírně zodpovědně, přepisoval si rozpis dlouho do noci a pak se jej učil číst co nejlépe i podle onboardů ze seznamovacích jízd. Na okruhových erzetách věděl přesněji než já, kolik máme kol obkroužit, no a hlavně – podporoval mne ve smycích a naopak se snažil vymýšlet další vylomeniny pro diváky. Byl prostě skvělý. Jednou tu naši show dokonce nechtěně vylepšil i tím, že po výměně kola netušil, že je třeba zajistit zadní čelo pojistkou a naše škodovka tak chvilku na fanoušky (mezi kterými byli i další členové Mandrage) klapala jako otevřená zubatá tlama. Doufám, že jsme příliš nepřekáželi žádné z posádek, které jely o rychlé časy - pokud jsme se náhodou někomu do cesty připletli, moc se na dálku omlouváme. Asi to tak ale někdy být mohlo, určitě totiž víme, že v jednu chvíli se v zrcátku hodně blízko za námi objevil paradoxně náš kolega Petr Kačírek. Snad jsme jej ale nezbrzdili příliš,“ uvažuje Václav Kopáček.
A jak si užil závodění jeho novopečený spolujezdec Michal ´Coopi´ Faitl? „Každý pořádný kluk touží být závodníkem, ti ostatní jsou kadeřníky. Já jsem to v dětství neměl jinak. A když přišla příležitost svézt se s Vendou, nerozmýšlel jsem se ani vteřinu. Svůj handicap (nezkušenost) jsem si však v tu chvíli ani dobře neuvědomoval. Přeskočit všechny třídy soutěžních vozů a naskočit rovnou do Fabie R5, to není žádná sranda. Chtěl jsem si čtení vyzkoušet, ale zároveň jsem brzy pochopil, že se mnou Venda top čas nezajede. Tak jsem navrhl, že to celé pojmeme podobně jako naše koncertování, tedy jako velkou show! Jsem rád, že jsme se na té rebelii shodli jako posádka a mohli jsme tak pobavit spousty skvělých fanoušků, kteří se na Pražský Rallysprint přišli podívat. Jejich radost byla slyšet až do auta a já bych jim chtěl tímto ze srdce poděkovat. Prožil jsem si svůj dětský sen…“
Radost z jízdy se Škodou Fabia R5 neskrýval ani vedoucí týmu Petr Kačírek, který vodil po trati druhý vůz Duck Racingu: „Praha je vždy o tom, že ze začátku závodí všichni, a to přestože říkají že nebudou a že jsou tu pro diváky. Dokud se neudělá nějaká chybička nebo není technická závada, která znamená konec nadějí na dobré umístění, tak do té doby každý jede naplno. Až poté, kdy se ztratí šance na dobrý výsledek, poté se jede pro diváky. Ostatně Venda byl skoro jediný, kdo to (aspoň z velkých aut) pojal na Strahově rovnou jako ´bavendo´.
V sobotu ráno samozřejmě všechny zaskočila zima a sníh a zejména první erzeta na Točné neskutečně klouzala. Ani mně v jedné ostré zatáčce auto nechtělo zatočit a já se už viděl ´čumákem´ ve svodidle, naštěstí jsem to nějak vybojoval a odneslo to jen zadní světlo… Pak jsme ale na Strahově při prvním průjezdu zajeli třetí čas a rázem jsme se ocitli v první desítce celkového pořadí. Tak jsme si s dcerou-spolujezdkyní řekli, že se v ní zkusíme udržet, a proto jsme se i v dalších erzetách snažili o rychlé časy. Nadto jsme na trati mnohde viděli Vendu dělat ´ptákoviny´ pro fanoušky, no a jeden bavič z Duck Racingu přece jen stačí. Pak nám ale v posledním kole druhého průjezdu přestaly fungovat stěrače a právě v tu chvíli jsme navíc smolně dojeli pomalejšího soupeře. Skoro nic jsem neviděl a raději jsem zvolnil, přece jen jsme nechtěli nic trefit. Nicméně to samozřejmě znamenalo časovou ztrátu a s ní spojené vypadnutí z oné kýžené první desítky. Před poslední erzetou nám na onu desátou příčku pořád chyběla vteřina a protože jsme závodníci, samozřejmě jsme se ´do toho šli´. Stejný nápad měl ale pochopitelně taky soupeř, který se samozřejmě nechtěl pozice v první desítce vzdát. Nakonec nám ještě vteřinku přidal, takže jsme v cíli skončili jedenáctí. Ale zas tak moc nám to s dcerou Petrou nevadilo, celý den jsme se krásně svezli, auto fungovalo na jedničku (díky klukům z Racing 21), v servisu jsme se potkali se všemi našimi partnery a s přáteli. Zkrátka až na ty zmrzlé nohy v závodních botách byl celý den perfektní,“ uzavírá hodnocení vystoupení týmu Duck Racing jeho vedoucí Petr Kačírek.
Na Václava Kopáčka čeká ale už v sobotu další soutěž, Mikuláš Rally v moravských Slušovicích. Tam už vedle něj usedne tradiční spolujezdkyně Barbora Rendlová, která se závodění v nové technice nemůže dočkat: „Pro mne to bude premiérové usednutí do Škody Fabia R5 a moc se do ní těším. Kdyby náhodou pršelo, tak jsem rozhodnutá, že z auta nebudu ani vystupovat,“ směje se a navazuje: „Tentokrát totiž budeme ´hodní´ a nebudeme dělat žádné hlouposti, takže žádná výměna kol nebude snad potřeba. Pojedeme prostě v klidu a pohodě a hlavně se hezky svezeme. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby vyšlo i počasí, těšíme se totiž na diváky – bylo by fajn, kdyby jich přišlo co nejvíc ať už k trati (máme startovní číslo 9), nebo za námi do servisní zóny, dostanou od nás samozřejmě zase nějaké drobnosti,“ říká Rendlová.
Zatímco pro soupeře už sezóna končí, Duck Racing v letošní zimě závodí skoro nonstop. „Máme toho teď opravdu hodně, já budu sice na dálku Vendovi s Barborou přát do Slušovic hodně štěstí a dobrý výsledek, ale sám už jsem v Emirátech na dalším pokračování místního okruhového šampionátu. Společně se pak potkáme s ´W+B´ hned o týden později na Rally Fujairah při posledním závodě UAE Rally Championship 2018. To už ale bude definitivní tečka za letošní sezonou, víc se ani do našeho kalendáře už opravdu nevejde,“ směje se Petr Kačírek.
Karel Špaček, media team
Tiskový servis: karevic.media@centrum.cz
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.