Před deseti lety absolvoval Václav Kopáček své první krůčky na mistrovských soutěžích. Právě tehdy si zapsal i svou první účast na Rally Pačejov a i s vysokým startovním číslem 83 zanechal velmi dobrý dojem. Ve třídě A5 v ročníku 2008 odstartovalo (dnes těžko představitelných) 21 posádek a dvacetiletý Kopáček se zkušeným spolujezdcem Pickou se mezi nimi hned od úvodu probojovali do první šestice pořadí. Na třetí erzetě z toho pro ně byl (v rámci A-pětek) dokonce čtvrtý čas, pak bohužel následovala porucha motoru a s ní spojené odstoupení. O tři roky později už Kopáček na Pačejově třídu čtrnáctistovek vyhrál a vybojoval tak i cenné body vedoucí posléze k zisku mistrovského titulu. Na jihozápadě Čech se mu pak dařilo zajíždět dobré výsledky i v konkurenci rychlých čtyřkolek, a to přestože starty mnohdy pojímal spíše jako test. Ostatně cosi jako test to bude i letos...
„Změna je v tom, že dříve jsme prověřovali techniku, tentokrát půjde spíše o naše tělesné konstrukce,“ říká Západočech a vysvětluje: „Moc rádi bychom totiž startovali už za čtyři týdny na těžké Barum rally a do Zlína prostě nemůžeme odjet bez dobré kondice. Náš červnový moravský start totiž nedopadl vůbec dobře a i když bychom na něj rádi zapomněli, bolavá těla nám jej pořád připomínají. A co se na oné nešťastné RZ 5 při Rally Hustopeče přihodilo? Upřímně řečeno, já to dodnes přesně ani přesně nevím… Už při seznamovacích jízdách jsme ale měli první velkou potíž – prorazili jsme olejovou vanu u tréninkového vozu, takže nás zachránil až Martin Rada, který nám ochotně zapůjčil svoje auto. O to víc nás pak mrzelo, když jsme mu poté právě na „jeho“ soutěži vytvořili svou nehodou další komplikaci.
Při vlastní soutěži jsem pak od první zkoušky měl ze své jízdy jakýsi neslaný-nemastný pocit, takže mne velmi překvapovaly výsledné časy. Na druhé erzetě jsme byli dokonce druzí nejrychlejší a ještě po RZ 4 jsme se drželi v první čtyřce pořadí. Pak bohužel přišla ona pravá zatáčka, ve které se nám nejspíš zadek vozu smýkl po nějaké nečistotě a my zavadili o strom. Opravdu si z toho moc nepamatuji, prý jsem ale do telefonu říkal mechanikům, že v autě je zařazená čtyřka. Auta nakonec ani na první pohled nevypadalo příliš poškozené (mechanici vyměnili kolo a rameno a odjeli do servisu po vlastní ose), bohužel pro nás z toho byly otřesy mozků a u mne našli lékaři i zlomená žebra a nějaká další poranění. Takže jsme na Bohemii byli jen jako diváci a mohli jen zírat, jak velké tempo oproti nám jede špička v čele s Honzou Kopeckým a jaké maličkosti o časech rozhodují.
My se ale nevzdáváme a pořád věříme, že se s konkurencí znovu poměříme za pár týdnů při Barum rally. Teď ale vytáhneme z garáže naše loňské Subaru Impreza a pojedeme si na sympatický Pačejov vyzkoušet, jak na tom vlastně jsme. Pojedeme v rámci Poháru 2+, kde budeme mít proti vozům WRC a R5 velký technický handicap, ale o výsledek nám vůbec nepůjde. Děláme všechno pro splnění našeho snu, a tím je teď start na Barum rally s Fordem Fiesta R5,“ září oči Kopáčkovi.
Spolujezdkyně Barbora Rendlová doplňuje: „Nešťastné Hustopeče nás pořád moc mrzí, ale zároveň je pro nás velkou motivací do budoucnosti takovýchto chybek se vyvarovat. Na Pačejově musíme především znovu najít správný závodní rytmus, snad nám fanoušci odpustí, že nepojedeme o vítězství. Možná ale bude o to víc prostoru pozdravit se s nimi, proto bychom je rádi pozvali nejen k tratím, ale i do našeho servisního zázemí.“
Jak vidno, havárie z Hustopečí v posádce pořád hlodá, a tak se k incidentu za servisní tým vyjádřil i Ondřej Bisaha: „Vendu i Barbuchu dobře znám a naprosto chápu, co se teď v jejich myslích odehrává. I takovéto ´slušnější´ havárie ale k jezdeckému vývoji patří a i kdyby je to teď maličko zpomalilo, určitě se z toho poučí. Jeli zkrátka rychle a bohužel byli v oné těžké zatáčce asi o třicet centimetrů mimo správnou stopu – ve vysokém tempu opravdu rozhodují maličkosti. Pro nás jako pro tým bylo samozřejmě na situaci nejtěžší, že jsme v první chvíli nevěděli, co se děje, vždyť je oba máme moc rádi a moc si jich vážíme. Naštěstí už se i Venda uzdravuje, a tak mu budeme přát pro Pačejov hodně štěstí a budeme se moc těšit na další spolupráci s ním na Barumce. Je jasné, že teď už má proti soupeřům v MČR velký bodový handicap, ale nevadí. Chceme společně s ním dál bojovat i s finančně silnějšími soupeři a věřím, že uspějeme.“
Současná situace samozřejmě není lhostejná ani vedoucímu týmu Duck Racing, Petrovi Kačírkovi: „Samozřejmě je škoda závodu v Hustopečích, po dobrém začátku sezóny přišla menší nepříjemnost, ale to už tak v motorsportu chodí. Při opravdu ďábelské rychlosti, ve které se pohybuje špička českého rallyového šampionátu, stačí malá chybička a již není prostor pro korekci. A to má Venda hodně šikovné ruce a nohy a dokáže se dostat z nemožných situací… Nezbývá tedy než bojovat dál, opravit auto, uzdravit se, něco potrénovat, srovnat v Pačejově hlavu do správného závodnického stavu a následně vyrazit na Barumku. Věřím, že Venda s Bárou se vrátí ve Zlíně úspěšně.“
Karel Špaček, media team
Tiskový servis: karevic.media@centrum.cz
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.